Standardy plemen

Země původu : Irsko

 

Datum vydání platného standardu : 16.03.1990

 

Zařazení FCI :

Skupina 3 - teriéři

Sekce 1 - vysokonozí teriéři

bez pracovní zkoušky

 

Pes musí působit aktivním, živým, pružným a houževnatým dojmem. Musí mít dostatek substance, zároveň však nesmí být nemotorný, neboť jeho podstatu tvoří rychlost, vytrvalost a síla. Irský teriér nesmí být "tupý" ani "těžký", nýbrž by měl být stavěn na "liniích rychlosti", představujících elegantní "sportovní typ".

 

Irský teriér je hravý a dokáže si zjednat respekt u ostatních psů, je však také pozoruhodně oddaný, má dobrou povahu a je laskavý k člověku. Je-li však napaden, projeví odvahu lva a bude bojovat až do úplného konce.

 

Dlouhá, bez vrásek.

Lebka: Plochá a mezi ušima dosti úzká; směrem k očím se mírně zužuje.

Stop: Z jiného pohledu než z profilu sotva viditelný.

 

Nos: Musí být černý.

Pysky: Měly by být dobře přilehlé a na vnější straně téměř černé.

Čelisti: Musí být silné a osvalené, jejich délka musí umožňovat dobré uchopení.

Zuby: Měly by být silné, rovné, bez zánětů; horní zuby mírně překrývají spodní zuby.

Líce: Nepříliš plné. Pod očima by se měly mírně "ztrácet", aby neměly vzhled chrta.

Oči: Měly by být tmavé, malé, nevystouplé a plné života, s ohnivým a inteligentním výrazem. Žluté nebo světlé oko je nenejvýš nežádoucí.

 

Malé, ve tvaru písmene V, přiměřeně silné (tlusté), správně nasazené na hlavě a překlopené dopředu těsně k lícím. Horní linie ohybu ucha by měla být zřetelně nad úrovní hlavy. Ucho visící po straně hlavy, jako např. u ohaře, není pro irského teriéra charakteristické. Polovztyčené ucho je ještě méně žádoucí. Srst na uších by měla být krátká a tmavší, než je barva srsti na těle.

 

Měl by být dosti dlouhý a postupně se rozšiřující k ramenům, správně nesený, kůže bez laloku. Po obou stranách krku bývá mírné zvlnění, které dosahuje téměř k základně ucha.

 

Mělo by být symetrické, ani příliš dlouhé, ani příliš krátké.

Hřbet: Měl by být silný a rovný, bez známek ochablosti (povolení) za rameny.

Bedra: Svalnatá a velmi mírně klenutá. Fena může být v bedrech mírně delší než pes.

Hrudník: Hluboký a osvalený, ne však plný či široký. Žebra dosti pružná, spíše hluboká než oblá, náležitě uložená vzad.

 

Měl by být nasazen dosti vysoko, nesen čile, avšak ne nad hřbetem nebo přetočený. Měl by být patřičně silný a plný a dosti dlouhý - odpovídající je kupírování na 3/4 délky. Ocas je hustě porostlý hrubou srstí, která není roztřepená, ani přerostlá (bez vlajky).

 

Oba páry končetin by se měly pohybovat přímo dopředu.

 

Nohy přiměřeně dlouhé, dobře vybíhající z ramen, dokonale rovné, s řádně vyvinutými kostmi a svaly.

Ramena: Musí být jemná, dlouhá a šikmo uložená do zad.

Lokty: Pohybují se volně po stranách.

Nadprstí: Krátká a rovná, téměř neznatelná.

 

Měly by být silné a svalnaté.

Stehna: Mocná.

Kolenní klouby: Středně úhlené, nevytočené.

Hlezna: Nízko u země.

 

Měly by být silné, středně okrouhlé a přiměřeně malé; prsty klenuté, nevytočené, ani vtočené. Nejvíce žádoucí jsou černé drápy. Polštářky silné, nerozpraskané, bez rohovitých výrůstků.

 

Hrudní i pánevní končetiny jsou vedeny přímo vpřed a souměrně, lokty se pohybují souběžně s osou těla, po stranách volně; kolenní klouby nejsou vytočené, ani vtočené.

 

Měla by být hustá a drátovitá, jakoby rozlámaná, avšak přiléhající. Jednotlivé chlupy rostou tak hustě a blízko u sebe, že když je rozhrneme prsty, není vidět kůže. Srst není měkká, ani hedvábná, a není tak dlouhá, aby zakrývala obrys těla, zejména u pánevních končetin. Srst není zvlněná, ani kudrnatá. Srst na obličejové části je stejná jako na těle, ale krátká (zhruba 6 - 7 mm), téměř hladká a rovná. Nepatrný vous tvoří jedinou dlouhou srst (dlouhou pouze ve srovnání se zbývající srstí), která je přípustná a také charakteristická. "Kozí bradka" naznačuje, že osrstěním prostupuje hedvábná a celkově špatná srst. 

Nohy jsou bez praporců a jsou stejně jako hlava porostlé srstí, jež je kvalitou stejná jako na ostatním těle, avšak není tak dlouhá.

 

Měla by být jednotná, nejvíce preferovaná je jasně červená, červeno-pšeničná nebo žlutočervená. Na hrudi a tlapkách se někdy objevuje bílá - na tlapkách je však více nežádoucí než na hrudi, neboť u jednobarevných plemen se často objevuje malé množství bílého zbarvení.

 

Kohoutková výška: Přibližně 45 cm minimální, maximální 50 cm u psa i feny.

Hmotnost: psi 12,25 kg, feny 11,4 kg.

 

Bez ohledu na výše uvedenou požadovanou hmotnost se především jedná o celkový vzhled a jestliže je pes přerostlý nebo nedorostlý, je to v kruhu snadno patrné, ať již je jeho hmotnost jakákoli. Skutečná hmotnost se tudíž bez ohledu na ostatní zřetele nesmí stát utkvělou myšlenkou, neboť pak by se do popředí mohl dostat typově špatný pes. Například poměrně malý, těžce stavěný a nemotorný pes - který nepředstavuje to, co je žádoucí - může snadno mít standardní nebo vyšší hmotnost, zatímco jiný pes, který je dlouhonohý, nemá nezbytnou substanci a jeho linie připomínají vipeta - to znamená, že také není tím, co je žádoucí - může mít přesnou nebo nižší hmotnost, což potvrzuje fakt, že i když je nutno mít standardní hmotnost neustále na paměti, nepředstavuje tato hmotnost při posuzování "poslední slovo". Nejdůležitější je vybrat pokud možno jedince se všeobecně uznávanou velikostí, kteří mají ostatní nezbytné charakteristické rysy.

 

Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.

 

Nos: Jiná barva než černá.

Čelisti: Zjevný předkus nebo podkus.

Barva: Každá jiná barva než červená, žlutočervená nebo červeno-pšeničná. Malý bílý znak na hrudi je přípustný stejně jako u ostatních jednobarevných plemen.

Tlapky: Rohovité výrůstky nebo praskliny na polštářkách.

 

Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

 

Země původu : Velká Británie

 

Datum vydání platného standardu : 1.12. 1997

 

Použití : teriér

 

Zařazení FCI :

Skupina 3 - teriéři

Sekce 1 - vysokonozí teriéři

Pracovní zkoušky - dobrovolné (v ČR musí foxteriér pro získání titulu Interšampion a Český šampion absolvovat zkoušky z norování)

 

Aktivní a živý, kostra a síla v souladu, nikdy však ani hrubý ani robustní. Stavba těla představuje dokonalou vyváženost, především to platí o poměrné proporci lebky, obličejové části a výšky v kohoutku s délkou těla od ramene (lopatky) k hýždím, která má být přibližně stejná. V postoji představuje loveckého psa s krátkým hřbetem zabírajícího co nejvíce půdy. 

Živý a rychlý v pohybu, bystrý ve výrazu, plný očekávání při nepatrném popudu. Přátelský, vstřícný a nebojácný.

 

Lebka: Horní linie lebky téměř plochá, mírně se svažující a postupně k očím se zužující.

Stop: mírný

 

Nos: černý

Morda: malý rozdíl v délce mezi lebkou a obličejovou částí. Když je obličejová část očividně kratší, hlava vypadá slabá a jaksi nedokončená. Obličejová část se pozvolna zužuje (sbíhá) od očí k čenichu a mírně snižuje v místě spojení s čelem, není pod očima propadlá nebo srázná. Má zde být plná a dobře utvářená. Plné a zakulacené obrysy lící jsou nežádoucí.

Čelisti (zuby): čelisti silné s dokonalým pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, t.zn. horní zuby těsně přesahují přes dolní zuby kolmo k čelisti. Nepřiměřeně kostnaté nebo svalnaté čelisti jsou nežádoucí a nevzhledné.

 

tmavé, plné ohně a inteligence, přiměřeně malé, nemají vystupovat. Pokud možno okrouhlého tvaru. Posazené nepříliš od sebe ani příliš vysoko v lebce ani příliš blízko uší. Světlé oko je vysoce nežádoucí.

 

malé ve tvaru V, středně silné, dobře překlopené a přilehlé k lícím. Vrchol přehybu ucha má být jasně nad úrovní lebky. Špičaté, vztyčené, tulipánovité nebo růžovité uši jsou nežádoucí.

 

suchý, svalnatý, přiměřeně dlouhý bez kožních záhybů rozšiřující se k ramenům a tvořící elegantní ladnou křivku při pohledu ze strany.

 

Hřbet: krátký, rovný a silný bez jakékoliv uvolněnosti.

Bedra: svalnatá, nepatrně klenutá, krátká a pevná.

Hruď: hrudník hluboký, přední žebra mírně klenutá, zadní žebra hluboká, pružná.

Prut: podle zvyku krácen. Posazen vysoko a nesen vztyčený, nikoliv nad hřbet ani zkroucen. Dobré síly (silný) a přiměřené délky.

 

Hrudní končetiny: při pohledu zepředu ramena se od kohoutku svažují od spojení s krkem příkře dolů, krk je nasazen proti jejich vrcholům, které jsou jemně vyznačeny. Při pohledu ze strany mají být lopatky dlouhé, dobře vzad uložené. Hrana lopatky se šikmo svažuje od kohoutku k rameni, které má být jasně vyznačeno. Hrudník hluboký, nikoliv široký. Při pohledu ze všech stran nohy rovné, silné až dolů. Lokte přiléhají svisle k tělu, volně pohyblivé, při pohybu drženy rovně vpřed.

Pánevní končetiny: silné, svalnaté, nesmí být pokleslé ani přikrčené. V kombinaci s krátkým stehnem a rovným kolením kloubem je vysoce nežádoucí.

Stehna: dlouhá silná

Kolení klouby: dobře ohebné ani vytočené ani vtočené.

Hlezno: dobře úhlené.

Záprstí: svislé a souběžné při pohledu zepředu.

Tlapky: kulaté, pevné s malými, tuhými, plnými polštářky, prsty mírně klenuté. Nejsou ani vtaženy ani vytočeny.

Chůze: přední a zadní nohy se pohybují vpřed rovně a paralelně dopředu. Lokty se pohybují jako hodinové kyvadlo, pracují volně podél těla, při pohybu se kolena nevtáčejí ani nevytáčejí. dobrý start chůze záleží na správně ohebných zadních končetinách.

 

Srst: hustá, drátovitá se snahou kroutit se, od 2 cm na krku do 4 cm na kohoutku, zad, žeber a běhů s podsadou, která je krátká a jemná. Na zádech a bězích je drsnější nežli na bocích. Srst na mordě je kadeřavá a je dostatečné délky, aby propůjčovala mordě výraz síly. Srst na nohách je hustá a vlnitá.

Barva: bílá má nad černou převládat, černá a tříslová nebo tříslové znaky. Žíhaná, červená, játrově hnědá nebo břidlicově modré zbarvení je nežádoucí.

 

výška v kohoutku nepřesahuje 42 cm u psů, u fen nepatrně méně 40 cm. Ideální váha ve výstavní kondici je 8, 2 kg u psů, u fen nepatrně méně.

 

Jakékoliv odchylky od uvedených bodů by se měly považovat za chybu a závažnost chyby je třeba posuzovat v přísném poměru k jejímu významu.

 

psi musí mít jasně zřetelná obě varlata plně sestouplá do šourku.